BN na NZ #7: Novozélandská školka

22.12.2014 v 22:57
Občas tady i zaprší

Občas tady i zaprší

Dneska začnu trochu z jiného soudku. Znáte knížku „Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce“ od R. Fulghuma? Tuhle knížku jsem četla už dávno a zamilovala jsem si ji na první pohled. Nebo spíš na první slovo. Především ten seznam věcí, které všichni moc dobře známe už od školky, ale více či méně na ně zapomínáme. A přitom se nejedná o nic složitého, právě naopak. Například: Hraj fér. Nikoho nebij. Před jídlem si umyj ruce. Teplé koláčky a studené mléko ti udělá dobře. Každý den odpoledne si zdřímni. Žij vyrovnaně-trochu se uč a trochu přemýšlej a každý den maluj a kresli a zpívej a tancuj a pracuj. Když vyrazíš do světa, dávej pozor na auta, chytni se někoho za ruku a drž se s ostatníma pohromadě.  A nepřestávej žasnout…

A proč o tom všem píšu? Protože tahle „pravidla“ mi naskočila, když jsem se snažila nějak shrnout náš předešlý týden v Cliftonu. Zvykli jsme si na pravidelný režim, kdy jsme dopoledne pracovali na zahradě nebo třídili mladé fazole a u toho si povídali a vymýšleli plány, kam všude po světě se podíváme. Odpoledne jsme pak odpočívali, já jsem se učila angličtinu nebo lehce koketovala s jógou, Kuba pak vytvářel webové stránky pro Scotta (vzhledem k upršenému počasí se nedalo nic moc podnikat).

Ke konci týdne jsem pak získala ještě další part time job. Takže vedle úspěšné kariéry masážistky rozjíždím neméně úspěšnou kariéru uklízečky :-). Jedná se dvou a půl hodinové uklízení několikrát týdně v místním motelu hned vedle pláže a kempu, kde bude pracovat Kuba. Během těch 2,5hod se teda nezastavím, na druhou stranu, není to nic složitého, pracuju s celkem příjemnými dámami, se kterýma můžu procvičovat angličtinu a dostávám za to slušně zaplaceno. A po šichtě nás zve šéfová na kafe. Zajímalo by mě, jestli to takhle funguje i někde v ČR…?

Unešená Dáška z Pepkovy pizzy v Dangerous Kitchen

Unešená Dáška z Pepkovy pizzy v Dangerous Kitchen

Kvůli nové práci a po následném rozhovoru se Scottem jsme taky trochu přehodnotili naše plány. Spočítali jsme si, že se nám moc finančně nevyplácí platit nájem a navíc ještě tři hodiny denně wwoofovat. Zvlášť poté, když jsme si uvědomili, že můžeme využít nabídku z kempu, tedy že zaměstnanci mohou bydlet přímo v kempu v zapůjčeném karavanu. Zadarmo. Takže se dobrovolně vzdáváme pevné střechy nad hlavou výměnou za možnost být vlastními pány. Jaké to bude, uvidíme v pátek, kdy Kuba nastupuje. S pevnou střechou se ale pomyslně loučíme už v úterý, kdy odjíždíme na „vánoční dovolenou“ k Nelson Lakes a těšíme se na nebe plné hvězd.

Ale nepředbíhejme. V pátek jsme s menším předstihem oslavili můj svátek. V jedné místní kavárně/restauraci The Dangerous Kitchen se konalo menší divadelní vystoupení. Ale už samotné prostředí pro nás bylo zážitkem. A co teprve to jídlo! Zdi jsou pomalované veselými obrázky, které vtipně ilustrují život tady v Golden Bay. V nabídce jsou pak rozličné teplé i studené nápoje, saláty a pizza. Všechno samozřejmě organic a bio. My jsme dali na doporučení a vybrali jsme si Pepkovou pizzu s čerstvým špenátem, sýrem feta, olivami, kešu oříšky a bazalkovým pestem. Jednoduché a vynikající. Tři krátká divadelní představení už byla jen pomyslnou třešničkou na dortu.

Scott a jeho dobroty na H.A.N.D.S. marketu

Scott a jeho dobroty na H.A.N.D.S. marketu

V neděli se konal na menším plácku hned vedle pláže tzv.  H.A.N.D.S. Market. Něco ve stylu vánočních jarmarků jaké známe z domu s tím rozdílem, že svítilo sluníčko, lidé posedávali na zemi v trávě a pochutnávali si na místních dobrotách a poslouchali místní muzikanty, děcka si hráli na pláži ve vlnách nebo si zkoušeli chůzi na chůdách. Myšlenka Marketu je taková, že kdokoli, kdo má co nabídnout, si zde může rozbalit stánek. Někdo prodával staré oblečení, ručně vyráběné šperky nebo knížky, jiní nabízeli jídlo a pití, další pak třeba masáž rukou. Scott se zapojil také. A vlastně zapojil i mě, takže jsme celé dopoledne vařili zeleninovou polévku, pekli bezlepkový quiche a hráškový hummus. A jelikož jsou ty Vánoce, „upekla“ jsem i několik druhů raw cukroví. Celá akce měla pro mě zvláštní, ale velice příjemnou atmosféru.

Večer, kdy už jsme se s Kubou pomalu chystali „vyčůrat a spát“, přišel Scott s tím, že na Marketu potkal i jeden pár ze Slovenska a nabídl jim pro dnešní noc ubytování. Než jsme se nadáli, seděli jsme v kuchyni v příjemné společnosti Magdy a Juraje a vyprávěli si společné zážitky.

Teď tady máme pondělí večer, všechny věci už jsou skoro sbalené, dole v kuchyni chladne čerstvě upečený chleba (pečeme už jako profesionálové:-) ) a já si jdu pro čaj s mlékem a sušenku… Vážně to funguje:-) Zvlášť teď o Vánocích….

Daška