Ohlédnutí za tréninkem s Tomášem Petrečkem

1.4.2014 v 10:51

Tomáš Petreček, pro většinu obyvatel České republiky a zbytku světa téměř neznámý člověk. Avšak na severovýchodě Moravy, Slezska a hlavně mezi fanoušky Adventure race, ultra-trail runningu a také horolezectví je to persona ohromující svými sportovními výsledky, charismatem a skromností. Pokud zrovna netrénuje, nezávodí a nebo není na expedici, tak se věnuje hasičskému povolání. Je skvělé, když si takovýto člověk najde čas a vytvoří něco jako byl, a snad se v budoucnost zopakuje, Black Hill Training Beskydy.

Před nějakou dobou se na Tomášově facebookovém profilu a na profilu Black Hill Salomon Community objevila výzva ke společnému tréninku:

“Připravujete se na závody, nebo vás běhání v horách zkrátka jenom baví? Pojďme si společně zatrénovat v Beskydech! Poznáte, jak nabírají fyzičku známí běžci a čeští reprezentanti v Adventure race, kteří se momentálně připravují na Mistrovství Evropy v Turecku.”

2014-03-28 17.07.30     10154892_552560168191295_320884931_n

Tréning byl naplánován na pátek 28.3. od 17:00 se srazem na Ostravici, odkud se vyráželo na trasu Ostravice-Smrk-přehrada Šance-Lysá hora-Ostravice. Na zdolání asi 30km trasy byl vyhrazen časový limit 6 hodin a dle Tomášových slov se tempo uzpůsobilo těm nejpomalejším.

Skupina účastníků tréningu čítala kolem 60ti lidí, včetně Jana Zemaníka (Salomon-Suunto), Kristýny Skalické (Adidas), pana Webera (majitel Salomon-run) a Tomáše Petrečka (Salomon-Suunto, Leki, Petzl). V 17:00 Tomáš předal potřebné informace všem příchozivším a v 17:15 jsme společně vyrazili vstříc prvnímu vrcholu. Tempo nebylo bylo opravdu klidné, obzvláště na asfaltových cestách nad Ostravicí, kde bylo zapotřebí, aby se dav namáčknul ke kraji a pustil projíždějící auta.

Asfalt nahradila beskydská šotolina, rovina se napřímila a skupina se pomalu roztrhala na 3 skupiny, jak bylo očekáváno. Chrti za Tomášem, zdatnější hobíci uprostřed a ty s nejvolnějším tempem doprovázel pan Weber. Jak jsem psal, tempo nebylo opravdu rychlé a na Smrk jsme došli opravdu pouze rychlejší chůzí asi za hodinu a čtvrt. Na vršku jsme počkali druhou skupinu, udělali fotku a už za tmy sbíhali směr Šance. Cestou nahoru a vlastně po celou dobu se dalo debatovat jak se samotnými účastníky, tak i s Tomášem nebo Honzou Zemaníkem. Kdo měl dotaz zeptal se a bylo. Líbí se mi, že se tady úplně vytratily jakékoliv rozdíly mezi výkonnostními sportovci, které vídám na bednách závodů a námi, kteří se chtějí umístit nejlépe jak mohou.

Po seběhu na Šance jsme opět chvíli čekali, protože seběh už měl větší tempo, přeci jenom obezřetnější jedinci byli pomalejší, a tak se i první skupinka natáhla. Noc byla příjemná, bez mraků a přeci jen sil začalo pomalu ubývat a člověk po zastavení začínal chladnout a tuhnout. Po vystoupání pod Čupel následovala další pauza a protože jsme s Michalem Popieluchem a jeho kolegou Milanem z ULTRASTA Frýdek-Místek nechtěli vytuhnout a klepat kosu, vyrazili jsme ještě s dalšími běžci napřed s tím, že nás skupina dotáhne.

2014-03-28 17.17.54     2014-03-28 18.32.58

Nakonec nás skupina nedotáhla a s Michalem jsme na vršku Lysé hory byli ještě s pár běžci první. Ještě na asfaltce jsme se vsázeli, jestli je nebo není Šantán otevřený, když jsme zahlédli, že cedule s cenami je před dveřmi a navíc ozářená venkovním osvětlením, věděli jsme, že jsme všichni prohráli a pohanští bohové Perun a Radegast jsou nám nakloněni. Takže rychle k obelisku na samotném vršku a “hrr” do Šantánu. Tam sedělo asi 10 lidí, v okénku Robin, prosíme o čaje s medem, Tatranky a já i Havlíky :). Škoda, že Milana už od začátku trápilo trávení a tak jsme ho při seběhu pod Kobylanku ztratili. Do Šantánu se hrnuli další a další běžci docházivší na vrchol a tak nezbývalo nic jiného než po troše odpočinku pokračovat dále.
S Michalem jsme však nesbíhali až na Ostravici, nýbrž jsme zakončili náš tréning na Tatrance, kde jsme druhý den brigádničli na naší oddílové chatě.

Celá trasa nám s Michalem zabrala asi 4,5 hodiny včetně přestávek, čistý běžecký čas asi 3,5hodiny. Bližší informace můžete vyčíst ze záznamu v mém Endomondu.
Doufám, že se budu moci zúčastnit i dalšího tréningu s Tomášem, a že se přidají i další Beskydští Nomádi, protože atmosféra byla výborná, a i když tempo nebylo závratné, člověk i natrénoval.

A jak to doopravdy vypadalo můžete shlédnout v krátkém videu.